carpe diem: Môj pes Killer.

Ráda bych se s Vámi podělila o svůj názor na premiéru filmu Môj pes Killer, na které jsem před dvěma (+/-) týdny byla. Není to nic převratného, ale co už. :D

Môj pes Killer je velmi rozporuplným festivalovým filmem. Drsný příběh o partě skinheadů, jejichž největším nepřítelem jsou Romové, může leckoho zaujmout. Mě osobně film spise překvapil, a to hlavně jeho brutálním koncem. Rozžvýkaný obličej malého romského chlapce není obraz, který by chtěl divák nutně vidět. Přičemž to, jak nám byl hlavni hrdina Marek do poslední chvíle prezentován (celkem slušný kluk, který se spis tak trochu "omylem" připletl ke špatné bandě) moc nedává smysl vůči konci filmu, kde se Marek projeví velmi bezcitně. Obecně cely tento film je tak trošku krkolomný. Zbytečné záběry, špatná kompozice a třesoucí se kamera - to všechno můžeme právě v tomto snímku najít. Podívejme se na to trochu podrobněji. Jako filmový "neználek" (nejsem filmař, tudíž nemam moc právo to jaksi hodnotit) mohu informace čerpat pouze ze svých vlastních pocitu. Film má jakýsi nápad, ale zda se mi, ze s nim autorka neumí moc pracovat. Zajisté, myšlenku to má - tento film bychom mohli brát spise jako takový "lehký dokument", situaci ze života. Nemůžu si vsak odpustit nelíbivost tohoto snímku. Když jsem si v rychlosti přečetla, o čem film je, zaujalo mě to a právě proto jsem se rozhodla na premiéru jít. Bohužel jsem byla zklamaná zpracováním. Nechce se mi to omílat porad dokola, ale je to tak. Tento film vyhrál velmi velké množství cen (včetně vítězství na festivalu Finále), můžu tudíž pouze spekulovat zda-li není můj názor až příliš subjektivní. Upřímně řečeno, byl to pouze druhý festivalový film, co jsem kdy viděla. A jak je obecně známo, tyto filmy bývají tak trochu atypické, ať už v nápadu, scénách, či ve zpracováním jak takovém. Jelikož se jedna o film festivalový, mohli bychom to teoreticky brát jako jakýsi "umělecký záměr". Kde je však ta hranice, kde se z uměleckého filmu stává fraška? ˇ