(Zleva : Já, Markét, Rob)
Tenhle víkend byl fakt děsně zvláštní.. Nejdřív v pátek, moje oslava. U Mirka. Nápad byl dobrej - 30 lidí, hodně jídla a pití a prostě pohoda.. Jenže to nějak nevyšlo. Skupinky, nuda. Místo ve plánované 2 hodiny ranní jsem odjela před 11.
Trošku škoda no. Celej večer jsme akorát přebíhali ode dveří ke dveřím a schovávali se. Pecka, vážně.
Sobota by mohla být i fajn, kdybych neměla ten zas*anej bad trip.. Kluci mi hráli k narozkám, potkala jsem K a D., které jsem dlouho neviděla.. Tak nějak normálka Trochu smíšené pocity. Hlavně z toho BT. Je docela psycho mít návaly depresí a radosti za sebou. A bylo mi zle.
A poznala jsem holky z plurku!!! :) (Viki, Ann, Kája)
„Sbohem,“ řekla liška. „Tady je to mé tajemství, úplně
prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“ „Co
je důležité, je očím neviditelné,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.
