Úplně největší náhodou jsem na facebooku objevila tuhle fotku (kdo mě najde, má u mě zlatýho bludišťáka!) a ta ve mně vyvolala vlnu emocí. Strašně moc mi chybí léto. Někdy si říkám, že to ani nejde popsat slovy. Vím, že teď zním jako průměrná čtrnáctiletá holka, ale asi to fakt nedokážu vyjádřit. Léto ve mně vyvolává úplně jiné pocity, než zbytek roku, stává se ze mě skoro úplně jiný člověk. Najednou nic není překážkou, ani zábranou.. Nic takového neexistuje. Všechno je možný. A přesně tenhle pocit postrádám ve zbytku roku.
Možná na mě dopadá tenhle pocit zrovna teď, protože je neděle a dneska večer nám oficiálně končí prázdniny. Sice trvaly jenom dva týdny, což je oproti dvěma měsícům v létě skoro nic, ale stejně je to dost divný. Člověk si dokáže na každodenní rutinu odvyknout strašně rychle.
Dnešní článek píšu po fakt dlouhý době. A sama nevím, jestli to dělám proto, že mi to chybělo, nebo proto, že se chci jakkoliv vyhnout dizertační práci z filosofie. Ať už to, nebo to, je to fajn pocit, dát zase nějak vědět, že žiju a tak. Hlavně jsem si uvědomila, že jsem si sem nenapsala vůbec nic o létě. Ani řádek. Tak by snad nevadilo si na něj zavzpomínat a trochu si ho zpětně zrekapitulovat.
CALIFORNIA
První z letošních akcí byla dovolená v USA. Jela jsem tam s babičkou, což se v první chvíli zdálo jako super nápad (babička nerovná se rodiče, větši pohoda a tak), ale dost jsem se zmýlila. Nebudu to tu asi rozepisovat, protože spousta věcí ani nebyla babči chyba, ale tahle část léta byla pěkně naprd. Bydleli jsme u babičky známé v Palm Springs, což vypadalo ze začátku jako super nápad. Však přece v nové kolekci H&M a F&F jsou na tričkách pro mladé lidi často nápisy Palm Springs, tak třeba to bude takové to IT City? OMYL. Není. Je to město, kam se jezdí rekreovat tak 85% důchodců z celé Californie. Což znamená, že většina obyvatel byli důchodci.
Paradoxní je, že největší srandu jsem si za celou dobu užila s paní, kterou čekají za měsíc její 91. narozeniny. Tahle paní mi toho dala strašně moc a něčím mě strašně inspirovala a myslím si, že je jeden z lidí, na kterého jen tak nezapomenu.
Nicméně Amerika jako taková mě zklamala. Byla jsem tam poprvé a jak už od dětství slýchám, že USA je nejlepší, kolik mých spolužáků by se tam vrátilo, kolik jich lituje, že se museli přestěhovat do Čech.. Tak jsem asi čekala něco víc. Samozřejmě nevím, zdali to můžu vůbec nějak objektvině posoudit, když jsem projela jenom pár měst v jednom státu, ale.. Stejně. Čekala jsem víc a spousta věcí mě nemile překvapila. Ale to je život a beru to alespoň jako hodně zajímavou zkušenost :)
A jak jsem občas v USA neměla co dělat, tak jsem si zkusila i natočit a sestříhat krátké video. Je sice nic moc, ale na mojí obhajobu, to bylo opravdu poprvé, co jsem něco stříhala, tak se mnou mějte slitování:D
ŘECKO
Druhou větší 'akcí' tohle léto byla asi dovolená s T. v Řecku. Bylo to fajn, ale takový.. Až moc válecí. Nějak jsem si nikdy neuvědomila, že jsme tak rozdílné. A přece jenom to byla naše první dovolená v zahraničí bez jakéhokoliv dozoru a tak jsme se ne vždycky shodly. Ale co už, všechno špatné je k něčemu dobré. Opalovaly jsme se, koupaly, cpaly se od rána až do večera neuvěřitelnýma jídlama, seznámily jsme se s pár místníma a tak. Jenom škoda, že jsme zjistily, že máme centrum od hotelu asi tak minutu pěšky, den před odjezdem. Jinak to bylo ale zajímavý a jsem ráda, že jsem se mohla alespoň podívat do další země (i když teda v tomhle případě "podívat se" bylo fakt minimální). Z druhé strany, taky jsme zažily spoustu kravin, jako každý rok všude, kempovaly (teda, spíš jsme se o to pokoušely) jsme v bouřce, plavaly v bouřce v moři, tancovali v největším lijáku, pohádaly se s naší delegátkou, smály se našim sousedům, přežíraly se baklavou natolik, že už ji nikdy v životě nechci vidět.. A tak.
ROCK FOR CHURCHILL
Asi jako poslední z těch 'větších' (což neznamená, že ty 'menší' akce byly špatné, to vůbec, pokud né dokonce naopak!) akcí byl festival Rock for Churchill. Doteď nějak nevím, jestli to je tím, že to byl můj první 'opravdový' festival, nebo jestli to bylo fakt tak boží, ale vůbec se neostýchám nazvat to jako naprosto nejvydařenější akcí léta. Sluníčko, teplíčko, super kapely, super sousedi (stanosousedi? jak se tomu říká?:D), super všechno. Hlavně se mi tam líbila ta atmosféra. Lidi byli strašně sdílní, otevření, milí (ať už střízliví nebo podnapilí) a i když jsem se třeba ocitla bez svojí party, tak jsem nikdy nebyla sama dýl jak pět minut. A to se mi hrozně líbilo. Do toho prostě tak skvělý umělci jako The Subway, Anthony B, Parov Stelar!!♥ A přesně po tomhle festivalu jsem si uvědomila, že mi mnohem víc vyhovuje sbalit se s partou, vzít stany a jet ať už na fesťák nebo jen tak někam kempovat, než objíždět luxusní hotely. Jsem si jistá, že třeba za deset, patnáct let, si budu myslet pravej opak, ale teď to tak není. Takže příští léto vidím se stylu Mighty Sounds, Colours of Ostrava, Kryštof kempu, Rock for Churchill, Rock for People a milion takovejhlech menších akcí. Tak snad mi to do toho příštího léta vydrží.
(Když porovnám kvalitu fotek z USA a z RFCH... Je v tom docela rozdíl co?:D Achjo)
Ať žije léto!
Žádné komentáře:
Okomentovat